Znalostní Báze

Testované geny

ABL1

ABL1 je tzv. protoonkogen. Může se přeměnit na onkogen, tj. na gen aktivně umožňující tvorbu nádorů v případě genového defektu v důsledku strukturálních změn proteinu kódovaného genem. Nejběžnější genový defekt, který ovlivňuje ABL1, je spojován s chronickou myeloidní leukémií. V tomto případě je gen ABL z chromozomu 9 translokován do chromozomu 22. V důsledku toho je enzym tyrozinkináza, kódovaná genem, tvořena v abnormální formě. Aktivace ABL je také známa u solidních nádorů (u rakoviny plic nebo rakoviny prsu).

AKT1

Gen AKT1 produkuje enzym zvaný proteinkináza B (PKB). I když jsou mutace AKT1 vzácné, objeví-li se, jsou často spojeny s rakovinou (například s rakovinou žaludku, rakovinou plic, rakovinou prsu, rakovinou vaječníků, rakovinou prostaty a rakovinou tlustého střeva). V současné době jsou pro AKT1 vyvíjeny přímé inhibitory.

ALK

Gen ALK produkuje protein zvaný anaplastická lymfomová kináza. Gen ALK může mít kancerogenní účinky dvojího typu. V jednom typu případů může vytvořit fúzní gen s několika dalšími geny; ve druhém typu se vyskytují mutace přímo v genech ALK. Do první skupiny patří translokace EML4/ALK, která se vyskytuje ve 4-7 % nemalobuněčné rakoviny plic. Tento genový defekt byl zjištěn také u jiných typů nádorů (např. u nádorů tlustého střeva). Na trhu je již k dispozici schválený inhibitor ALK určený pro léčbu plicních nádorů s translokací EML4/ALK. Bez ohledu na histologický typ navíc probíhají další klinické studie u všech dalších mutací ALK.

APC

APC je tumorový inhibitor neboli tzv. tumor supresorový gen. Gen APC může hrát důležitou roli při vzniku rakoviny tlustého střeva. Inaktivace APC je u tohoto typu nádoru nejčastější mutací. Mutace APC způsobuje také polypózní typy dědičných forem rakoviny tlustého střeva (familiární polypózy; FAP). Familiární polypóza je dědičné onemocnění, které se vyznačuje tvorbou stovky i více polypů žlázového typu v tlustém střevě a konečníku. Tyto polypy pokrývají střevní stěnu, a v pozdější fázi se z nich mohou vyvinout nádory.

ATM

Gen ATM byl nazván podle ataxie typu „Ataxia telangiectasia“, což je stav charakteristický mimo jiné zvýšenou predispozicí ke vzniku nádorů. Jednou z charakteristik tohoto onemocnění je také to, že defekty genu ATM se vyskytují u všech pacientů bez výjimky. Defekt genu ATM je spojen se zvýšeným sklonem k rakovině prsu a s rizikem lymfomů a leukémie.

BRAF

V případě genu BRAF bylo zjištěno více než 30 mutací, které mohou být s výskytem rakoviny spojeny. Kromě nádorů pigmentových névů se defektní protein BRAF vyskytuje nejčastěji u melanomů. 50-60% melanomů patří do této skupiny. Mutace BRAF se mohou méně často vyskytovat také u některých dalších typů nádorů, například u 1-3% a 5% rakoviny plic (adenokarcinomy a nemalobuněčná rakovina plic) a rakoviny tlustého střeva, v uvedeném pořadí. Inhibitory BRAF byly vyvinuty pro melanomy, ale je možné, že v budoucnu budou tytéž léky používány i pro léčbu rakoviny tlustého střeva a rakoviny plic s mutací BRAF.

CDH1

Gen CDH1 je tumor supresorový gen. CDH1 produkuje protein zvaný E-kadherin. Ztráta funkce E-kadherinu nebo snížená produkce tohoto proteinu se pojí s progresí nádorů (nemalobuněčná rakovina plic a melanomy) a metastáz. E-kadherin se v patologii používá také v diagnostice k rozlišování různých typů rakoviny prsu.

CDKN2A

Gen CDKN2A produkuje tumor supresorový protein P16. Tento protein má úlohu v regulaci buněčného cyklu. Mutace, které tento gen postihují, zvyšují riziko různých typů rakoviny, zejména nádorů pigmentových névů či melanomů.

CSF1R

Gen CSF1R produkuje protein u lidí zvaný M-CSFR. Mutace tohoto genu jsou spojovány s chronickou myeloidní leukémií (již uvedeno u ABL1), rakovinou prsu a rakovinou vaječníků.

CTNNB1

Gen CTNNB1 produkuje protein zvaný beta-katenin. Zvýšená produkce beta-kateninu byla pozorována v případě jednoho z typů rakoviny kůže, kterým je karcinom bazálních buněk. Kromě toho jsou defekty genu CTNNB1 spojeny s výskytem rakoviny tlustého střeva a rakoviny vaječníků.

EGFR (ERBB1)

Gen EGFR je růstový faktor produkovaný v epitelových buňkách, v nichž je také nejdůležitějším růstovým regulátorem. Defekty genu EGFR, jeho mutace a multiplikace jsou časté a vyskytují se u mnoha typů rakoviny. Charakteristické jsou pro rakovinu plic, ale
z nejnovějších výsledků výzkumů víme, že byly tyto mutace nalezeny také u několika procent ovariálních karcinomů, karcinomů žaludku a nádorů hlavy a krku. Na trhu jsou dva druhy inhibitorů tyrozinkinázy a dva monoklonální inhibitory EGFR, a pro inhibici EGFR jsou již schválené.

ERBB2 (HER2)

Multiplikace genu HER2 je spojena s několika typy rakoviny. Tento defekt genu HER2 se vyskytuje u některých typů rakoviny prsu a rakoviny žaludku, v jedné čtvrtině případů rakoviny slinivky břišní a 5% případů rakoviny tlustého střeva. Monoklonální inhibitor proteinu HER2 je již k dispozici pro HER2 pozitivní rakovinu prsu a rakovinu žaludku. Kromě toho se mohou vyskytovat mutace v určitém úseku HER2 – bodové mutace. Tyto mutace se vyskytují u některých typů rakoviny plic (4% adenokarcinomů) a u 3% rakoviny tlustého střeva. V těchto případech se k inhibici defektního proteinu doporučuje malomolekulární inhibitor, který inhibuje nejen EGFR, ale i HER2.

ERBB4 (HER4)

Podobně jako EGFR nebo HER2  je také ERBB4 (HER4) receptorem růstového faktoru. A stejně jako tyto dva i HER4 může hrát svou roli při vzniku některých typů nádorů epiteliálního původu. V současné době probíhají klinické studie s cílenými léky pro inhibici HER4.

FBXW7

Gen FBXW7 produkuje tzv. F-box proteiny. Všechny tyto proteiny obsahují stejnou sekvenci (F-box), která obsahuje asi 40 aminokyselin. V pokusech prováděných s buněčnými liniemi byla společně s defekty pozorována tvorba nádorů u vaječníků a rakovina prsu.

FGFR1

Gen FGFR1 kóduje protein důležitý pro růst fibroblastů. Defekty FGFR1 se vyskytují mimo jiné u různých typů rakoviny prsu, rakoviny prostaty, rakoviny močového měchýře, melanomů a karcinomů plic.

FGFR2

Gen FGFR2 produkuje protein se stejným názvem, který rovněž stimuluje růst fibroblastů. Defekty FGFR2 mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny prsu o 2-4%. Kromě toho byly zaznamenány v souvislosti s rakovinou dělohy, rakovinou plic, rakovinou žaludku a karcinomy vaječníků.

FGFR3

Defekty genu FGFR3 souvisí s tvorbou nádorů močového měchýře. Podle údajů z výzkumu je 50% nádorů močového měchýře způsobeno poruchami tohoto genu. Gen FGFR3 obsahuje 3 části, kterých se týká více než 90% těchto mutací. Aby bylo možné zvolit vhodnou lékovou léčbu, je nutné je všechny testovat.

FLT3

Gen FLT3 produkuje protein FLT-3, známý též jako CD-135. Je to receptor, který se nachází na povrchu buněk, z něhož se tvoří buněčné elementy krve. FLT3 je protoonkogen, což znamená, že pokud se v genu vyskytnou mutace, gen se změní na onkogen, který pak může připívat k tvorbě nádorů. S defekty FLT3 mohou být spojeny např. typy rakoviny jako akutní myeloidní leukémie (AML). Zde je slibnou účinnou látkou sorafenib, používaný u rakoviny jater.

GNAS

Výsledky výzkumu publikované v roce 2001 spojují gen GNAS, který kóduje protein GNAS, s rakovinou slinivky břišní.

HNF1A

Mutace HNF1A se vyskytují u rakoviny slinivky a rakoviny jater (výsledky publikované v roce 2011).

HRAS

Mutace HRAS jsou zvlášť časté u nádorů hlavy a krku (22%). Jedná se o nepřímý cíl léčiv a negativní prediktivní biomarker inhibitorů EGFR, což znamená, že jsou-li přítomny mutace HRAS, inhibitory EGFR budou neúčinné.

IDH1

Mutace IDH1 mutace jsou známy v souvislosti s nejčastějším typem mozkových nádorů -gliomů. (Dle poznatků z roku 2009.)

JAK2

Studie ukazují, že genové vady JAK2 jsou spojeny s několika typy hematopoetických nádorů.

JAK3

Nejnovější studie ukazují, že kromě hematopoetických nádorů, souvisí genové defekty JAK3 také s některými typy rakoviny plic.

KDR

Gen KDR kóduje receptor VEGF, tzv. VEGFR-2. VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor) hraje důležitou roli při krvetvorbě. Nedávné studie prokázaly spojitost mutací tohoto genu s rakovinou prostaty.

KIT

Gen KIT kóduje protein, který se nazývá c-KIT (CD117), Nachází se na povrchu buněk a je to receptor růstového faktoru. Mutace KIT se vyskytují u vzácného typu gastrointestinálních nádorů, u gastrointestinálních stromálních nádorů a nádorů mozku (gliomů). Dále u některých typů rakoviny jater (u hepatocelulárního karcinomu; HCC), u buněčných nádorů ledvin (karcinom ledviny; RCC), chronické myeloidní leukémie (CML) a zhoubných forem rakoviny kůže a pigmentových névů, a také u některých melanomů. Mutace KIT jsou přítomny také u 2% malobuněčných plicních karcinomů.

KRAS

Gen KRAS je jedním z nejčastějších onkogenů. Aktivační mutace se mohou objevit prakticky u všech solidních nádorů, nejčastěji v pankreatu, tlustém střevě a u plicních adenokarcinomů. Jedná se o nepřímý cíl léčiv a biomarker neúčinnosti inhibitorů EGFR.

MET

Receptor růstového faktoru na povrchu buněk. Jeho aktivační mutace a multiplikace se vyskytují u několika typů nádorů. Aktivace genu MET mohou být zodpovědné za sekundární rezistenci k inhibitorům EGFR. Pro inhibici MET se používá inhibitor ALK/MET, který se již nachází na trhu pro jinou indikaci. Kromě toho je již ve vývoji také několik dalších účinných látek.

MLH1

Mutace genu MLH1 souvisí s tzv. Lynchovým syndromem, což je typ dědičné nepolypózní rakoviny tlustého střeva.

MPL

Nejnovější studie ukazují, že mutace genu MPL se pojí s rakovinou slinivky břišní.

NOTCH1

Signalizační dráhy genů NOTCH jsou chybně regulovány u celé řady typů rakoviny, například u gastrointestinálních nádorů, nemalobuněčných karcinomů plic, rakoviny prsu, melanomů a rakoviny vaječníků.

NPM1

Mutace NPM1 byly zjištěny mimo jiné u pacientů s non-Hodgkinovým lymfomem, akutní promyelocytární leukémií a akutní myeloidní leukémií.

NRAS

Aktivační mutace NRAS se vyskytuje nejčastěji u melanomů (19%). Je prediktorem neúčinnosti léčby inhibitory EGFR u rakoviny tlustého střeva a nepřímým cílem léčiv.

PDGFRA

Mutace PDGFRA se pojí s gastrointestinálním stromálním tumorem (GIST).

PIK3CA

Signální gen, aktivuje primárně dráhu AKT/mTOR. V současné době probíhají klinické studie mutantů PIK3CA s inhibitory kinázy, nezávisle na histologickém typu. Mutace PIK3CA může být prediktivním biomarkerem účinnosti některých již na trhu dostupných inhibitorů EGFR.

PTEN

PTEN je defekty nejčastěji zasažený tumor supresorový gen u lidských nádorů. Různé defekty genu PTEN urychlují dělení abnormálních buněk a snižují pravděpodobnost buněčné smrti. Mezi typy rakoviny spojené s poruchami genu PTEN patří glioblastomy, rakovina dělohy a zejména rakovina prostaty. Některé typy rakoviny prsu souvisí také s mutací PTEN.

PTPN11

Defekty genu PTPN11 jsou spojovány se vznikem neuroblastomů, melanomů, akutní myeloidní leukémie, rakoviny prsu, rakoviny plic a nádorů tlustého střeva.

RB1

Retinoblastomový protein kódovaný RB1 je tumor supresorový protein. Jeho defekty se vyskytují u několika typů nádorů. Je-li přítomen defekt RB1, může se objevit rakovina močového měchýře, rakovina plic, rakovina prsu, rakovina kostí nebo melanom.

RET

Defekty genu RET jsou spojovány primárně s rakovinou slinivky břišní.

SMAD4

Defekty genu SMAD4 se vyskytují v souvislosti s juvenilními polypy v tlustém střevě, rakovinou tlustého střeva a rakovinou slinivky břišní.

SMARCB1

SMARCB1 je tumor supresorový gen; dosavadní výzkumné výsledky ukazují, že jsou jeho mutace spojeny s vzácnou rakovinou ledvin dětského věku.

SMO

Pokud gen SMO mutuje, může se stát onkogenem a je spojován například s rakovinou vaječníků.

SRC

Defekty genů SRC jsou spojovány s rakovinou tlustého střeva a rakovinou prsu. Objev tohoto genu byl rozhodující pro porozumění vztahu mezi defekty buněčných signalizačních procesů a vznikem rakoviny.

STK11

Defekty genu STK11 jsou známé v souvislosti s rakovinou prsu a nemalobuněčnými karcinomy plic.

TP53

Gen TP53 kóduje protein p53. Jedná se o velmi důležitý tumor supresorový protein, protože reguluje buněčný cyklus. Úloha TP53 se v současné době hodnotí u několika typů rakoviny. Souvislost je známa s následujícími stavy: melanomy, rakovina prsu, nádory hlavy a krku, rakovina plic, rakovina žaludku, rakovina tlustého střeva, rakovina močového měchýře, rakovina prostaty a rakovina vaječníků.

VHL

Defekty genu VHL jsou spojovány s rakovinou ledvin (renální karcinom ledviny; RCC).

CHEK2

CHEK2 kóduje protein kontrolního bodu buněčného cyklu – kinázu 2. Kináza 2 působí jako nádorový supresor – reguluje buněčné dělení tak, aby probíhalo normálním způsobem. Dědičné mutace genu CHEK2 mohou souviset s výskytem karcinomu prsu. Kromě rakoviny prsu byly mutace tohoto genu objeveny také u nádorů rakoviny prostaty, plic, tlustého střeva, ledvin, štítné žlázy, vaječníků, mozku a osteosarkomu.

DDR2

Gen DDR2 kóduje proteinový receptor tyrozinkinázy (RTK), který se nazývá discoidin doménový receptor 2. Protein se nachází na buněčném povrchu a hraje důležitou roli při regulaci buněčného růstu, metabolismu a diferenciaci. Mutace genu DDR2 byly nalezeny u 2,5-3,8% spinocelulárních karcinomů plic a u 4% plicních nádorů s adenokarcinomy.

EZH2

Gen EZH2 kóduje protein skupiny Polycomb (PCG), histon-lysin N-metyltransferázu, známý také jako tzv. Silencer. Histonmetyltransferáza se transkripční represí podílí na regulaci exprese několika genů. Zvýšená exprese proteinu byla poprvé popsána u rakoviny prsu a rakoviny prostaty. Může se však vyskytovat také u rakoviny žaludku, plic, močového měchýře a u endometriálního karcinomu.

GNAQ

Gen GNAQ se nachází na dlouhém rameni chromozomu 9 na pozici 21. Kóduje guanin, vazebný protein (G protein), který funguje jako modulátor či měnič u několika signálních drah. Reguluje selekci a přežití B-buněk. Mutace genu se vyskytují u pacientů s melanomem.

GNA11

GNA11 se podobá genu GNAQ. Kóduje α podjednotky G-proteinů, a je důležitý pro buněčnou signalizaci. Gen je umístěn na krátkém raménku chromozomu 19 na pozici 13.3. Somatické mutace genu GNA11 byly zjištěny u 34% primárních uveálních melanomů a u 63% metastáz uveálního melanomu.

IDH2

IDH2 kóduje enzym isocitrátdehydrogenázu. Podílí se na výrobě buněčné energie v mitochondriích v rámci TCA cyklu. Studie ukazují, že gen je mutován v 9,1% případů akutní myeloidní leukémie.

IGF1R

Gen IGF1R se nachází na dlouhém rameni chromozomu 15 na pozici 26.3. IGF1R má důležitý vliv na růst a přežití buněk. Mutace se vyskytují u rakoviny prsu, prostaty a karcinomů plic.

MAP2K1

Gen MAPK1 zajišťuje proteinkinázu MEK1. Patří k signalizační dráze RAS/MAPK, která hraje roli při regulaci buněčného růstu, proliferaci, diferenciaci, apoptóze. Mutace genu se vyskytují u melanomů, nemalobuněčných karcinomů plic a adenokarcinomů tlustého střeva.

PDGFRB

Gen PDGFRB kóduje protein imunoglobulinové superrodiny, která je součástí receptorových tyrozinkináz. Kódovaný protein je destičkový růstový faktor (PDGFRBβ), důležitý pro buněčné přežití, růst a proliferaci. Mutace způsobuje typ rakoviny, který se nazývá chronická eozinofilní leukémie, a je spojena s přestavbou genu PDGFRB.

PIK3R1

Fosfatidylinositol-3kináza (PIK3), částečně kódovaná tímto genem, hraje roli při regulaci buněčného růstu, přežití buněk, syntéze bílkovin a regulaci některých hormonů včetně inzulinu. Gen je umístěn na dlouhém rameni chromozomu 5 na pozici 33.1. Mutace genu mohou způsobovat glioblastomy, endometriální karcinomy a vzácněji také nádory tlustého střeva, prsu a vaječníků.

TGFBR2

Gen TGFBR2 kóduje protein TGFBR2 (transformující růstový faktor beta receptor II). Gen na základě exprese proteinu TGFRB2 důležitým způsobem ovlivňuje růst a dělení buněk. Mutace genu mohou způsobit nádory v různých místech lidského těla – např. rakovinu tlustého střeva.

PROPAGUJTE NÁS PO CELÉM SVĚTĚ

Buďte sociální. Pomozte i ostatním čelit rakovině.
ONCOMPASS Gmbh.   |   Privacy Policy